• Svatá Dobroslava se narodila kolem roku 864 jako dcera velkomoravského knížete Mojslava.
• Když asi v 7 letech osiřela, ujali se jí jako schovanky kněžna sv. Ludmila a kníže Bořivoj, s nimiž pak žila zřejmě na Levém Hradci. Křest Dobroslava přijala možná spolu se sv. Ludmilou pravděpodobně od kněze Kaicha, který byl žákem sv. Metoděje a do Čech přišel z Velehradu.
• Na žádost papeže Jana VIII. ji jako vhodnou nevěstu pro syna navarrského krále Fortunia Garcéze doporučil sv. Metoděj, který Dobroslavu znal z jejich společného pobytu na Svatoplukově dvoře na Velké Moravě. Dobroslava přijala jméno Orosia („dobrá vláha“ či „dobrá rosa“), latinsky se uvádí též Eurosia („zlatá růže“).
• Svatba se uskutečnila v zastoupení a již v témže roce 880 se Dobroslava vydala spolu s početným doprovodem (uvádí se až 300 osob) do španělské Navarry za svým manželem.
• Poselstvo pravděpodobně putovalo z Velké Moravy po Svatojakubské cestě směrem na Pasov a Basilej až do Pyrenejí k řece Aragón.
• Toto poselstvo bylo však na podzim roku 880 těsně před cílem své cesty v Pyrenejích přepadeno Maury, kteří v té době již ovládali téměř celé Španělsko.
• Jejich vůdce Aben Lupo žádal krásnou Orosii, aby se zřekla křesťanské víry, přijala islám a vzala si ho za manžela. Když odmítla, byla krutě mučena, kdy jí byly uťaty končetiny a nakonec hlava.
• Spolu s Dobroslavou bylo pobito také celé velkomoravské poselstvo. Mezi zabitými byl zřejmě i její bratr Kornel a strýc biskup Acisclo, jejichž ostatky jsou uchovávány na úpatí hory Oturia, v kostele sv. Vavřince v Yebře de Basa. Ve Španělsku jsou také považováni za svaté.
• Na hoře Oturia, v místě, kde sv. Dobroslava položila svůj život, vytryskl podle legendy na její přímluvu pramen vody, který měl uhasit žízeň pronásledovaných a který nepřestává téci dodnes.
• Navarrský král, který se své manželky nikdy nedočkal, se již více neoženil. Neustal v bojích, dokud nevyhnal Maury ze severního, a podle některých tradic dokonce z celého Španělska.
• Ostatky sv. Orosie nalezl po několika letech na hoře Oturia pastýř ovcí, který se šel napít vody z pramene. Podle legendy mu anděl ukázal místo, kde ostatky leží a zároveň dostal pokyn, aby zanechal její hlavu pod horou ve vesnici Yebra de Basa, kde je dodnes uchovávána v relikviáři v kostele sv. Vavřince, a její tělo aby zanesl do aragonského královského města Jacy, kde je dodnes uchováváno v katedrále sv. Petra v relikviáři pod hlavním oltářem.
• Legenda praví, že když pastýř s ostatky sv. Orosie přicházel do města, rozezněly se zde zvony a z ostatků se linula nádherná vůně...
• V roce 1902 ji papež Lev XIII. zapsal do oficiálního seznamu světců.
• Svátek svaté Orosie se ve Španělsku slaví 25. 6.